PŘI KOPČENÍ POUŽÍJ TUTO IKONU:

REKLAMY JEDINĚ SEM

Září 2007

psí ikonka

28. září 2007 v 10:29 | já |  úvod
Milujeme psi!!!

obrázky

27. září 2007 v 17:10 | já |  pejsci

psí noc u jezera

27. září 2007 v 17:03 | já |  pejsci

psí doufání

17. září 2007 v 12:27 | já |  psi u nás
psi doufají a čekají na vás až si je vyzvednete a až jim ukážete co je to mít někoho rád a starat se o něho..Ten čas se jednou naplní a všechna zvířata myslím do slova všechna :křečci,morčata,psy,koně a další ještě jednou vám řeknu kde na vás čekají,na celém světě a kdo chce mít štěně jorkširka a´t mi napíše komentář mám 2 miminka jorkširka..
Mám jedno mé oblíbené štěňátko a dám ho jen do dobrých rukou:je moc hravé a rádo se pere no jako kdyby hraje určitě bude po mamince taky je taková.Popis maminky má černou barvu srsti a je tvrdohlavá a dominantní fotky dám později.....A teď k tomu 2. štěňátku,je malé a hravé rádo se chvěje a rádo kňučí no jo takoví malé zlobídýlko ale moc pěkné.....A teď musím popsat tatínka ten je světlý a a bydlí v rodíném baráčku je lítaví a takoví lump tak fotky později na měilu vám napíšu kontakt jinak zatím posílejte komentáře.. díky

veterina

9. září 2007 v 13:58 | já |  chov

Veterináři

Vložil VeVes, 25 Červen, 2007 - 09:01 Bohužel těchto případů je moc a moc, dřív bylo veterinářů pár a byli šikovní, dnes jich je jak mraků a polovina z nich kvalitní není. Navíc se často stává, že se vet dostane do osobních problémů a jeho péče o zvířata poleví. Jsou to sice také jen lidi, ale z profesionálního hlediska by polevit neměli, jde tady totiž o životy našich nejlepších přátel. Také znám takové, kteří po letech už ztatili radost ze své práce a jejich péče také polevuje.... Můj vet je sice poměrně drahej, ale má ordinaci vybavenou snad vším vybavením, praxi i v zahraničí a každý jeho zásah, či jen manipulace se zvířetem vykazuje profesionalitu a zapálení do své práce. A tak to má být.

psi a jiná zvířata trpí

9. září 2007 v 13:43 | já |  kamarád
Zvířata využívaná k pokusům
Počty zvířat
V České republice bylo například v roce 2004 využito za účelem pokusů přibližně 335 tisíc zvířat (toto číslo je v posledních letech každoročně přibližně stejné, od roku 2003 vzrostlo asi o 100 tisíc zvířat tím, že se do pokusů začalo započítávat také kroužkování ptáků). V Evropské unii je to ročně 10-11 milionů zvířat a na celém světě je počet každoročně "použitých" zvířat odhadován na 100 milionů. Pokud by se mohl počet zvířat za Českou republiku zdát nízký, je třeba si uvědomit, že tato oblast má globální charakter - většina z u nás prodávaných léků, kosmetiky nebo průmyslových či zemědělských přípravků pochází ze zahraničí a tam také byla na zvířatech vyzkoušena. Proto se neomezujeme na výklad situace u nás a pouze upozorňujeme, pokud se situace v ČR liší od situace v Evropě a ve světě.
Jaká zvířata jsou k pokusům využívána?
K pokusům se využívají prakticky všechny druhy zvířat. Patří mezi ně zejména:
myši a potkani - jsou nejčastěji "používanými" zvířaty, a to především proto, že jsou levní a že se s nimi snadno manipuluje. Provádí se na nich celá škála pokusů jako např. testy toxicity, výzkum rakoviny, genetický výzkum apod.
králíci - jsou využíváni především k testování oční a kožní toxicity, protože se s nimi podobně jako s myšmi a potkany dá snadno manipulovat a protože mají omezenou schopnost vyplavit z oka testované substance.
morčata - jsou využívána podobně jako králíci ke zkoušení kožní dráždivosti a k pravidelnému přezkušování např. očkovacích látek.
psi - pro svou mírnou povahu jsou k pokusům využíváni především bíglové. Provádí se na nich např. testování toxicity léků a chemických látek a zkoušení chirurgických technik.
primáti - jsou využíváni především paviáni, makakové, kosmani a šimpanzi. Provádějí se na nich psychologické experimenty, využívají se pro výzkum mozku či pro zkoumání různých nemocí jako např. AIDS, rakovina, malárie, artritida apod. Zkoušejí se na nich také nové léky. V EU je každý rok využito pro účely pokusů přibližně 10 tisíc primátů.
Pro pokusy se využívají i další savci - kočky, prasata, koně, skot, ptáci, ryby, i obojživelníci.
Odkud zvířata pocházejí?
Zvířata pro účely pokusů jsou chována v tzv. chovných a dodavatelských zařízeních, která je pak prodávají pokusným laboratořím. Tato zvířata tak stráví celý život v nepřirozeném a chudém prostředí uzavřená v kotcích nebo klecích.
Zákon určuje, že zvířata určená k pokusům by měla pocházet přednostně z těchto chovných zařízení. Používat k pokusům např. toulavé a opuštěné psy a kočky je u nás zakázáno (v mnoha zemích, jako např. v USA, to však možné je). Pouze v případě, že určitý druh zvířete není možné získat prostřednictvím chovných zařízení, může být získáno jinou cestou. To se týká např. primátů, kteří jsou za tímto účelem často loveni z volné přírody. Zvířata jsou odchytávána nejčastěji v zemích jihovýchodní Asie a Afriky. Metody odchytu a následné zacházení jsou často velmi kruté a tak mnohá zvířata vlivem stresu, nešetrného zacházení a špatné péče umírají (britská organizace BUAV odhaduje, že 80% primátů odchycených z volné přírody zemře ještě dřív, než se dostane do laboratoře).
Oblasti pokusů
Český zákon na ochranu zvířat vymezuje tyto základní oblasti, ve kterých se provádějí pokusy na zvířatech: základní výzkum, vývoj a testování léčiv, diagnostika nemocí, testování chemických látek z hlediska jejich nezávadnosti pro zdraví člověka a pro životní prostředí, výuka. V jiných zemích se kromě toho provádějí také jiné druhy pokusů. Přiblížíme si nyní některé konkrétní oblasti pokusů na zvířatech:
Základní výzkum
Cílem těchto pokusů je rozšířit lidské poznání a lépe porozumět fungování zvířecího a zprostředkovaně i lidského těla. Tyto pokusy nemívají přímý konkrétní účel, zkoumají se při nich reakce zvířat na různé podněty a zásahy do jejich těla.
Jednou z relativně dobře zdokumentovaných oblastí základního výzkumu jsou psychologické pokusy. Tyto pokusy často patří k těm nejkrutějším. Provádějí se především na primátech, kočkách či potkanech. Rozdělují se do dvou hlavních skupin:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->pokusy, kde je zvířeti zprostředkován určitý podnět a zkoumá se, jak na něj bude zvíře reagovat. Podnětem může být podání drog, elektrické šoky, oddělení mláďat od jejich matek, odepření potravy či vody, vystavení silnému světlu či naopak trvalý život v naprosté tmě a mnoho dalšího. Zvířata využívaná k těmto pokusům mají často v mozku implantované elektrody, aby mohli vědci měřit jejich mozkovou aktivitu.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->pokusy, kde je zvířeti záměrně poškozena nebo odstraněna část mozku. Před zákrokem může být zvíře trénováno, aby se naučilo provádět určité úkoly. Po zákroku se zkoumá, jak poškození mozku ovlivnilo jeho schopnost tyto dříve naučené úkoly provádět.

----------------------
Co se v laboratořích skutečně děje?
O tom, jaké pokusy se v této a ostatních oblastech provádějí, se široká veřejnost většinou dozví pouze díky takzvaným investigativním vyšetřovatelům. Lidé z organizací na ochranu zvířat se nechají zaměstnat v pokusné laboratoři a tajně pak pořizují záznamy o dění uvnitř. Již několikrát takto vyšly najevo praktiky, které zahrnovaly například svévolně kruté zacházení personálu s pokusnými zvířaty (případ německé komerční laboratoře Covance, kde se testují léčiva a chemické látky na makacích) anebo provádění takových pokusů, jejichž účel pobouřil širokou veřejnost (např. pokusy zahrnující poškození mozku prováděné na univerzitě v Cambridge na stovkách kosmanů (malí primáti) či pokusy - zaznamenané podobně jako v předchozích případech britskou organizací BUAV - kdy byly koťatům a mláďatům opic zašívány oči, aby se zkoumalo, jak na ně působí slepota. Takto byla zvířata ponechána po dobu až pěti let). Prakticky každý investigativní záznam odhalí obrovské utrpení zvířat a často také porušování i dnes platných zákonů. Tyto nahrávky však pochopitelně zachytí pouze nepatrné procento z prováděných pokusů a lze jen hádat, co se děje za zavřenými dveřmi laboratoří jinde.
Představu o prováděných pokusech si lze také udělat např. prostřednictvím knihy Petera Singera Osvobození zvířat a Milly Schär-Manzoli Holokaust - všechny zde uveřejněné popisy pokusů přitom vycházejí z oficiálních zpráv o pokusech, které byly buď publikovány v odborném tisku nebo tajně vyneseny.
----------------------
<!--[if !supportLineBreakNewLine]-->
<!--[endif]-->

Lékařský výzkum
Vědci používají zvířata jako modely lidských nemocí. Uměle zvířata infikují určitými nemocemi nebo u nich vyvolají symptomy těchto nemocí a následně zkoumají mechanismus jejich působení a hledají způsoby, jak je lze léčit. V případě potenciálních nových léků pak na zvířatech zkoušejí jejich účinnost a bezpečnost.
Podobně jako v případě ostatních typů pokusů se však i zde projevuje základní problém, kterým je nejistota, zda jsou výsledky pokusů na zvířatech platné u člověka. I ty nejmenší mezidruhové rozdíly mezi člověkem a zvířetem (a mezi jednotlivými druhy zvířat) totiž mohou způsobit, že se nemoc bude u zvířete rozvíjet jinak než u člověka a že látka či lék, které jsou účinné a bezpečné u zvířete, budou u člověka neúčinné či dokonce nebezpečné. Teprve ve chvíli, kdy jsou provedeny klinické studie na lidských dobrovolnících a kdy se látka či lék dostanou do širokého užívání, je možno zpětně posoudit, zda výsledky pokusů na zvířatech odpovídají výsledkům u lidí (více o tom v kapitole Je výzkum založený na pokusech na zvířatech spolehlivý?).
Přesto je v současné době testování léčiv na zvířatech přikázáno zákonem, a to u nás i ve většině ostatních zemích. Na zvířatech se provádí široká škála testů, mezi hlavní z nich patří:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->test LD50 - test akutní toxicity
Název tohoto testu (Lethal Dose 50) v překladu znamená "poloviční smrtelná dávka". Jeho cílem je určit, jak velká dávka testované látky způsobí smrt u poloviny "použitých" zvířat. Při tomto testu jsou stále novým a novým skupinám zvířat jednoho druhu podávány stále vyšší dávky, dokud není nalezeno toto "ideální" množství. Při pokusu se zvířatům většinou nepodávají žádné bolest tišící látky.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->test chronické toxicity
Jeho cílem je stanovit reakci zvířete na dlouhodobé vystavení zkoušené látce. Používá se většinou jeden druh hlodavce (potkani) a jeden druh nehlodavce (většinou psi), kteří jsou látkou násilně krmeni, nuceni ji inhalovat nebo je jim nanesena na kůži. Pokus trvá minimálně 12 měsíců.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->Draizeův oční test - test akutní oční dráždivosti
Pro tento test jsou užíváni králíci. Ti jsou v řadách uvázáni do znehybňujících aparátů, svorkami přinuceni nechat otevřené oči a poté je jim do oka nanesena testovaná látka. Test trvá 72 hodin, po celou dobu zůstávají zvířata bez tišících prostředků znehybněna. Po skončení testu je vyhodnocen stupeň poškození oka (tím nejvyšším je oslepnutí).
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->test kožní dráždivosti
Tento test je prováděn převážně na králících a morčatech. Zvířatům musí být nejprve oholena srst (zpravidla na zádech) a odstraněna povrchová vrstva pokožky. Na toto místo je pak nanesena testovaná látka a její účinky na povrch těla jsou později vyhodnocovány.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->test karcinogenity
Zvířatům jsou celoživotně podávány zkoušené látky či léky, aby se zjistilo, zda u nich způsobí rakovinu. Provedená pitva pak prokáže, zda zvíře rakovinou onemocnělo. Podobně jako jiné typy pokusů, i testy karcinogenity prováděné na zvířatech čelí velké kritice, že jejich závěry jsou pro člověka nespolehlivé a že u něj nemohou předpovědět riziko vzniku rakoviny.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->test teratogenity
Při tomto testu se zkoumá, zda látka nemá negativní účinky na vyvíjející se plod. Březí samice jsou po dobu 10 dnů násilně krmeny stále většími dávkami zkoušené látky. Poté jsou usmrceny, plod je vyjmut a rovněž usmrcen a lékaři u něj vyhodnocují případné změny a poškození.
Všechny tyto pokusy mohou zvířatům přinášet nesmírné utrpení. Zvířata při nich trpí křečemi, třesem, silnou bolestí břicha, nekontrolovaným zvracením, vnitřním krvácením, poškozením orgánů, bolestí způsobenou nádorem. Mohou krvácet z očí, z úst nebo pohlavních orgánů, mohou ochrnout nebo upadnout do kómatu. Látky tišící bolest se většinou nepoužívají, aby nebyly zkresleny výsledky pokusu. Zvířata umírají buď přímo při pokusu nebo bývají na konci pokusu zabita, aby mohla být pitvána. V některých případech zvířata bývají ponechána naživu a "použita" pro další pokus.
Na zvířatech se také zkoušejí lékařské přístroje (zejména na myších, potkanech a králících) a chirurgické techniky (například na psech).
Testování toxicity chemických látek
Na zvířatech jsou testovány všechny nové chemické látky pro použití v průmyslu, v zemědělství, v potravinářství, v domácnostech a v kosmetických výrobcích. Zvířatům jsou tedy nanášeny do očí a na kůži či podávány vnitřně všemožné látky od barev, rozpouštědel a ředidel, přes hnojiva a pesticidy, po čistící prostředky, šampony a oční stíny. V těchto testech toxicity je v EU každoročně využito asi milion zvířat, desítky milionů zvířat po celém světě.
Zákon České republiky, podobně jako zákony mnoha jiných zemích, ukládá, že před uvedením na trh musí být výrobek či látka vyzkoušeny z hlediska bezpečnosti pro zdraví člověka a pro životní prostředí. Za tímto účelem se pak na zvířatech provádějí podobné testy jako v případě testování nových léčiv, tedy test LD50 (test akutní toxicity), test chronické toxicity, Draizeův oční test (test akutní oční dráždivosti), test kožní dráždivosti, test karcinogenity a test teratogenity. Vliv látky na životní prostředí se zkoumá prostřednictvím testu ekotoxicity. Při něm je testovaná látka např. rozpuštěna do nádrže s vodou, kde jsou umístěny ryby. Při testu se sleduje, kolik ryb v průběhu kolika dní uhyne následkem otravy.
V případe testování kosmetiky platí některá zvláštní pravidla. Evropská unie a některé jednotlivé země postupně pod tlakem veřejnosti a organizací pro ochranu zvířat omezují testování kosmetiky na zvířatech. Testování konečných kosmetických výrobků na zvířatech je v EU od roku 2004 zakázáno. Testování kosmetických složek na zvířatech však bude zakázáno až od roku 2009 (do roku 2013 pak ještě platí výjimky pro některé typy testů, v roce 2013 bude na území EU zakázán také prodej veškeré kosmetiky testované na zvířatech - tj. i té, která byla vyrobena a otestována v zemích mimo EU). V tomto směru je Česká republika dokonce napřed, od roku 2004 zde platí zákaz testování jak kosmetických výrobků, tak i jejich složek na zvířatech. Tento vývoj se však týká pouze zemí Evropské unie a i zde je prozatím v této oblasti každý rok "použito" přibližně 35 tisíc zvířat. Je však třeba zmínit, že ingredience používané v kosmetice mohou být využívány i v jiných oblastech, například v lékařství. Za účelem použití v lékařství pak budou moci být testovány i nadále.
Na zvířatech se testuje například také krmivo pro psy a kočky. Zvířata používaná pro tento účel často stráví téměř celý život v laboratorních zařízeních, kde jsou většinou umístěna individuálně v malých klecích. Jsou na nich prováděny zákroky, jejichž důsledkem může být silný stres, zažívací problémy, silné bolesti až smrt. Zvířatům je např. omezováno množství krmiva nebo jsou naopak násilně krmena nadměrnými dávkami, z krmiva jsou jim odnímány důležité složky či jsou na nich prováděny různé chirurgické zákroky (kočkám byla např. vyoperována jedna ledvina a druhá poškozena, aby se uměle přivodil stav ledvinové nedostatečnosti). Seznam výrobců krmiva, kteří takové testy provádějí nebo objednávají, najdete na konci brožury v praktických informacích.
Musíme to zakázat!!!

síla a sporty psa

5. září 2007 v 19:55 | já |  kamarád
Pokud se věnujete některému ze psích sportů (agility, coursing, dostihy, flayball, atd.), jistě uvažujete nad tím, jaký má tato zátěž vliv na jeho zdraví. A proto teď uvedu několik faktorů, na které byste určitě měli brát ohled, pokud plánujete se některému ze sportů věnovat intenzivněji.
Věk psa: Jistě jste celí nedočkaví, už už se do sportu vrhnout, obzvlášť poté, co se vám doma konečně objeví vytoužená chlupatá kulička. Jenže vás musím zklamat, než vyrazíte na první závod budete si muset ještě chvilku počkat. Jestliže vlastníte pejska menší rasy dočkáte se dříve než majitelé velkých či obřích plemen. Pokud totiž začnete dříve než bude ukončen tělesný vývin, hrozí vám, že skončíte dřív, než vůbec zahájíte jeho sportovní kariéru. Kosti a klouby vašeho pejska totiž musí být na sport připravené. Pokud budete příliš zatěžovat nebo dokonce přetěžovat vyvíjející se skelet, ohrožujete psa a jeho tělo různými onemocněními, protože jeho kostra nebude mít potřebný čas se v klidu dotvořit a hrozí jí i různé degenerativní procesy. Pes se tak dožije kratšího věku, jelikož jeho zhuntované klouby brzy vypoví službu.
Takže kdy začít: u trpasličích a malých plemen můžete zahájit závodní trénink okolo dvanáctého měsíce. Psi střední velikosti kolem čtrnáctého měsíce věku a velká a obří plemena ideálně v sedmnácti měsících. Rekreačně se sportu jako je třeba i běh vedle kola můžete věnovat i dříve, ale opatrně. Musíte zohlednit věk a délku trasy a samozřejmě i rychlost běhu. I obyčejné skákání může zanechat na kloubech trvalé následky, hlavně u těžších a velkých psů. Tam začněte malými překážkami určitě až kolem čtrnácti měsíců věku a déle. Samozřejmě stejně dobré jako vědět, kdy začít, je vědět, kdy skončit. Tam to poznáte velice snadno na pejskovi samotném, to, co mu dříve nedělalo problém, začíná být překážkou, vytrvalost a rychlost oproti dřívějším časům klesnou. Pak je načase dopřát pejskovi klidný důchod a dělat jen to, o čem víte, že ho baví a dělá mu radost.
Zdraví: Jestliže váš hafan trpí nějakou vážnou chorobou, která u něj způsobuje nebo vyvolává některý z těchto příznaků - kulhání, záchvaty (epilepsie apod.), zvracení, dýchavičnost, rychlá únava, bude vhodnější mu, pokud se nechcete sportu vzdát, pořídit kamaráda, se kterým si toto budete moci dopřát. Nemocnému pejskovi dopřejte klidnou procházku a vyběhání na louce, než závodní dráhu. Onemocní-li pes dočasně, musí-li se podrobit chirurgickému zákroku, nebo utrpí-li zranění, určitě mu dopřejte klid, než se vše vrátí do původního stavu a pejsek bude fit a v kondici. Kdy se vrátit na závodiště, vám jistě poradí ošetřující lékař. Zpočátku budete muset dát pejskovi čas, než bude zase ve formě. Začněte trénovat zlehka a postupně zátěž zvyšujte. Pokud se vám před závodem zdá pes nemocný, raději závod vzdejte, i když vás příprava na něj stála mnoho úsilí a financí. Je ale lepší včas přestat, než riskovat zdraví či dokonce život svého čtyřnohého přítele.
Kondice: Tu posoudíte nejlépe sami podle váhy pejska. Jestliže je obézní, chce to zvýšit dávku pohybu, ale ne zrovna tím, že se vrhnete do soutěžního zápolení. Bude třeba zhubnout. Ve specializované prodejně vám poradí, jaké dietní krmivo bude nejvhodnější, rozhodně bude označeno LIGHT nebo LITE. Dodržujte dávkování, omezte přísun pamlsků a postupně psa přivykejte pohybu. Pak neohrozíte jeho srdce, které je u psích "soudečků" obaleno silnou tukovou vrstvou a náhlá vysoká zátěž může způsobit, že ji tento orgán nevydrží a dojde k infarktu.
Kondici fenky může ovlivnit i březost. Pokud o štěňátka nechcete přijít, vysaďte. Však až budou štěňata u nových majitelů, můžete se zase ke sportu vrátit. A pozor na vaše hárající fenky, sice je hárání na zdraví neohrozí, ale majitelé pejsků účastnící se závodu by vám nepoděkovali. Háravá fena hravě rozptýlí psí pozornost a ti se radši budou věnovat jí, než boji o první místo, což může velice zkreslit výsledky.
Strava: Pejskovi, který se věnuje sportu závodně, musíte poskytnout kvalitní krmivo. Opět vám poradí v prodejnách s krmivy nebo zkušenější kolega - sportovec. Tato krmiva jsou označována jako zátěžová a na jejich obalech naleznete nápis PERFORMANCE. Mají vysoký obsah energie a tak vyrovnávají energetické ztráty, které pes na závodech a soutěžích utrží. Pokud se psem sportujete jen rekreačně (jízda na kole o víkendu), tato krmiva pro něj vhodná nejsou, mohl by začít tloustnout. (Pozor! Ani víkendové docházení na "cvičák" není důvodem ke zkrmování zátěžových krmiv.) Rovněž pozor na dobu krmení. Nekrmte nikdy psa těsně před ani po tréninku nebo závodu. Při rychlém pohybu může dojít k přetočení (torzi) žaludku. Tím se zaškrtí vstup a výstup do žaludku, ten se neprokrvuje a hromadí se v něm plyny. Pokud situace není zavčas chirurgicky řešena, končí to úhynem psa.
Klimatické podmínky: Samozřejmě i počasí může ovlivnit zdraví psa. Ve vysokých teplotách lehce dojde k přehřátí organismu. Proto s sebou vždy mějte dostatek vody k pití i chlazení psa. Než na něj přijde řada, zdržujte se ve stínu a pejska ochlazujete namáčením vodou nebo mokrým ručníkem. Když trénujete v horkých letních měsících, vyrazte raději brzy ráno nebo v podvečer, kdy je chladněji. Ani zima a mráz vás neušetří starostí. Po tréninku v mrazech musíte psa rozehřátého pohybem trochu zchladit, protože pak by mohl snadno prochladnout. Ani rychlý přechod do vytopeného bytu není ideální. Je dobré poté, co jste s pejskem pilně cvičili, zajít na kratší klidnou procházku, aby "vychladl". Ne ho hned, ještě uříceného po tréninku, zavřít do kotce či vběhnout rovnou do domu.
Všeobecně: Řiďte se heslem Prevence především. Není od věci zkontrolovat místo tréninku nebo závodu, můžete se vyhnout zranění psa (střepy, ostré předměty) nebo tomu, aby pozřel zkaženou či jedovatou potravu. Snažte se trénovat na klidných místech, ať pes nezpůsobí nehodu (vběhnutí na silnici, sražení cyklisty, dítěte).
Na závěr chci popřát mnoho štěstí všem, kdo sportují závodně a hrají fair play, spoustu zábavy těm, kdo sportují rekreačně, a pohodu těm, kdo chodí jen tak na vycházky. A pamatujte - vítězství není vše, zdraví vašeho miláčka je přednější.

jessina černé štěstí

2. září 2007 v 19:37 | já |  psí humor
Slovem paničky
Já na osud nevěřím, ale jak je možné, že jsem začala náhodou chodit do psího útulku v
Chomutově a náhodou tam jednoho dne přivezli jedenáct psů. Mě se zalíbil ten z nich nejošklivější, nejvystrašenější a nejhubenější a kvůli tomu jaká byla, jsem o ní začala pečovat. Když jsem jí odnaučila kousat a ochočila jsem si jí, úplně mi přirostla k srdci. Kde jsem byla já, tam byla i ona. Vzrostlo to až do té míry, že jsem jednou ukecala mamku, abych si jí mohla vzít na víkend domů a to byl vrchol. Každý den jsem se strachovala ( je to ode mne sobecké ), aby si jí někdo nevzal domů ! A pak přišel ten slavný den. Jessincu jsem měla na vánoční prázdniny doma a nikdy nezapomenu na to, když 24.12.2005 byla na vánočním stromku obálka, která byla pro mě. Když jsem jí otevřela byl v ní očkovací průkaz a smlouva o převzetí psa z útulku do vlastní péče. Co to znamelo? Jessi byla od té doby MOJE a já byla nejšťastnější člověk na světě. Možná proto, co jsem pro Jessi udělala, mi to teď Jessi oplácí a je tím nejoddanějším psem pod sluncem. Udělá všechno co chci, nožky si kvůli mě může ušoupat, jen aby splnila mé sny. A o tom to je => Jessi mi důvěřuje a já jí, vím, že na parkuru dělá maximum a tak po každém disku do pěti minut spolknu zlost a vztek a jsem zase ta hodná panička .Jessincu mám moc ráda a jsem hrozně šťastná, že jsem jí tehdy poznala !
Můj příběh
Ahojky všichni ... jsem Jessi ! Začnu úplně od začátku ..... Než jsem se dostala k Barče .. tak to bylo takhle ... Každé ráno jsem hledala něco k snětku ... ale u popelnic se vždy něco našlo .... bydlela jsem s 2 bezdomovci a se svojí psí smečkou ( bylo nás jedenáct + ti dva chlapíci ) na Březovém vrchu u Jirkova ...pak si na nás začali stěžovat lidé , tak jednoho dne přijel nějaký muž ... MVDr . Marek Halounek ... a všechny nás tam odchytil ... pak nás odvezl někam...kde bylo mooc psů a já jsem se strašně bála !! Na starost si mě vzala nějaká holka ....Bára .. vyndala mi přes 40 klíšťat .. tak si představte , jak jsem vypadala!! ...a taky jsem byla strašně hubená...víc než jsem teď .... první měsíc v útulku jsem se bála , ale pak to začalo být fain ... starali se tam o mě .. moc dobře!!!........... jednou si tam holky udělali fešný překážky .... a já , když jsem byla puštěná do výběhu , tak jsem to šla omrknout !! Skočila jsem sama dvě skočky a Barča mě viděla ... a už to bylo ... šla ke mně a řekla : " V Tobě něco je " ... vzala si pár piškotů a začali jsme cvičit ... skoky přes koště a takoví .. :-) .. bylo to fain ...až jsme se jednou dostali na cvičák .. A tak začala moje PSÍ KARIÉRA ..:-)) Jsem strašně ráda, že jsem měla takové štěstí, ostatní psíci takové štěstí třeba nemají ... :-(( Ale kdybyste těmto pejskům chtěli pomoci a domů si je vzít nemůžete, nezoufejte. Vše co jim přinesete jim udělá radost => staré deky, misky, vodítka a obojky nebo třeba piškoty, či nějaké jiné mlsky....za všechny pejsky děkuju..!!